Hromadné sdělovací prostředky
Hromadné sdělovací prostředky
1. Základní pojmy
Sdělovací, nebo-li informační prostředky tvořené tiskem, rozhlasem, televizí, filmem, tiskovými a informačními agenturami působí šířením informací a kultury na široké okruhy obyvatelstva. Hromadné sdělovací prostředky mají velký vliv na informovanost, chování a myšlení lidí.
Lze je třídit podle působení na smysly:
a) optické (vizuální), to je tisk
b) akustické (auditivní), to je rozhlas
c) optickoakustické (audiovizuální), to televize a film
nebo podle prostředí příjmu:
a) příjem individuální, to je tisk, rozhlas a televize
b) sálové uspořádání, to je film
V Listině základních práv a svobod je zakotveno, že každý má právo na informace a svobodu projevu. Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně přijímat a rozšiřovat informace. Listina tato práva řadí mezí politická práva. Nelze je omezit cenzurou. Slovo cenzura pochází z latinského censor, což byl úředník, který měl za úkol sčítat obyvatele a dohlížet na morálku. Cenzura je kontrola a omezování materiálů, které jsou určené ke zveřejnění, ať už jsou to informace předávané mluveným slovem, tiskem nebo dalšími formami vyjadřování. Je součástí praktik mocenských struktur prakticky celou lidskou historii. Obvykle se týká veřejně sdělovaných názorů, ale v dobách nesvobody bylo kontrolováno i soukromé sdělování názorů. Součástí cenzury bývala i kriminalizace toho, kdo se snažil cenzuru obejít. S cenzurou úzce souvisí různé druhy zakázané literatury, zakázané písně a divadelní představení.
2. Periodický tisk
2.1. Základní ustanovení
Periodický tisk upravuje zákon č. 46/2002 Sb. o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů, nebo-li tiskový zákon. Tento zákon se vztahuje na periodický tisk vydávaný nebo šířený na území České republiky.
Periodickým tiskem jsou noviny, časopisy a jiné tiskoviny vydávané nejméně dvakrát v kalendářním roce, pod stejným názvem, se stejným obsahovým zaměřením a v jednotné grafické úpravě. Za periodický tisk se nepokládají sbírky zákonů, úřední věstníky, tiskoviny, které slouží výlučně pro služební účely státních orgánů a organizací, organizací vědeckých, kulturních, hospodářských nebo společenských. Vznik oprávnění vydávat periodický tisk je vázán na registraci, kterou provádí Ministerstvo kultury u ústředního periodického tisku a příslušný krajský úřad u ostatního periodického tisku. Fyzická nebo právnická osoba, která vydává periodický tisk se nazývá vydavatel.
2.2. Povinnosti vydavatele
Vydavatel na svůj účet a na svou odpovědnost zajišťuje jeho obsah, vydání a veřejné šíření, to znamená, že periodický tisk zpřístupňuje neurčenému okruhu osob nebo i osob takto určených. Za pravdivost údajů obsažených v reklamě a v inzerci, která je uveřejněná v periodickém tisku, vydavatel neodpovídá, pokud tato reklama nebo inzerce není samotného vydavatele. Vydavateli je ale svěřena odpovědnost za obsah periodického tisku. Jestliže bylo v tisku uveřejněno sdělení, které obsahuje skutkové tvrzení, které se dotýká cti, důstojnosti nebo soukromí fyzické osoby, anebo jména nebo dobré pověsti právnické osoby, připadá v úvahu uplatnění institutu tiskové opravy, to je práva na zveřejnění opravy nesprávně uvedených údajů. Vydavatel je povinen uveřejnit na písemnou žádost této osoby opravu, ve které uvede na pravou míru tvrzení, které je buď neúplné nebo pravdu zkreslující. Z opravy pak musí být patrno, kdo ji činí. Pokud vydavatel odepře uveřejnit opravu, anebo uveřejněná oprava byla nevyhovující, na návrh osoby rozhodne o povinnosti uveřejnit opravu soud. Jestliže bylo v periodickém tisku uveřejněno například sdělení o trestním řízení vedeném proti fyzické osobě, kterou lze podle tohoto sdělení ztotožnit a toto řízení nebylo ukončeno pravomocným rozhodnutím, má tato osoba právo požadovat na vydavateli uveřejnění informace o konečném výsledku řízení jako dodatečného sdělení.
Vydavatel je povinen uveřejnit v periodickém tisku důležité a neodkladné oznámení státního orgánu a orgánu územní samosprávy. Tímto oznámením je zejména rozhodnutí o nouzovém stavu, o stavu ohrožení státu nebo o válečném stavu. Toto oznámení musí být uveřejněno v nejbližším vydání periodického tisku a musí být graficky zvýrazněno, aby bylo odlišeno od ostatního textu. Vydavatel je povinen bezplatně z každého vydání periodického tisku dodat stanovený počet výtisků těmto příjemcům: 2 povinné výtisky Národní knihovně České republiky, 1 povinný výtisk Moravské zemské knihovně v Brně, 1 povinný výtisk knihovně Národního muzea v Praze, 1 povinný výtisk ministerstvu, 1 povinný výtisk Parlamentní knihovně, 1 povinný výtisk každé krajské knihovně,1 povinný výtisk Městské knihovně v Praze a 1 povinný výtisk Knihovně a tiskárně pro nevidomé K. E. Macana v Praze. Tento výtisk je tedy vydavatelem určen pro nevidomé nebo slabozraké.
2.3. Evidence periodického tisku
Ministerstvo kultury vede evidenci ústředního periodického tisku. Do této evidence je možné nahlížet a pořizovat si z ní výpisy a opisy. Právnická nebo fyzická osoba, která hodlá vydávat periodický tisk, je povinna doručit ministerstvu nejpozději 30 dnů před zahájením vydávání periodického tisku písemné oznámení. Pokud oznámení obsahuje všechny náležitosti, Ministerstvo kultury zapíše periodický tisk do evidence periodického tisku a sdělí osobě, která toto oznámení učinila, přidělené evidenční číslo periodického tisku. Jestliže vydávání zapsaného periodického tisku nezačalo do jednoho roku od zápisu nebo bylo přerušeno na dobu delší než 1 rok, platí, že vydávání periodického tisku bylo ukončeno. Tuto skutečnost Ministerstvo kultury zapíše do evidence periodického tisku a vyrozumí o tom vydavatele. Hodlá-li vydavatel obnovit vydávání periodického tisku, je povinen to ministerstvu nejpozději 30 dnů před zahájením obnoveného vydávání periodického tisku opět písemně oznámit. Pokud by došlo ke změně evidovaných údajů, vydavatel je povinen ministerstvu písemně oznámit tyto změny nejpozději do pěti dnů, stejně tak, kdyby došlo k přerušení či ukončení vydávání periodického tisku.
Pokuty za porušení povinností ukládá, vybírá a vymáhá krajský úřad příslušný podle sídla nebo bydliště vydavatele. Na území hlavního města Prahy a měst Brna, Plzně a Ostravy pokuty ukládají, vybírají a vymáhají Magistrát hlavního města Prahy a magistráty měst Brna, Plzně a Ostravy. Při stanovení výše pokuty se přihlíží zejména k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům porušení právní povinnosti. Pokuty uložené podle tohoto zákona krajskými úřady jsou příjmem krajů.
2.4. Česká tisková kancelář
Česká tisková kancelář (zkratka ČTK) je národní tisková a informační agentura. jejímž posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace. Vznikla v roce 1992 jako veřejnoprávní instituce, která byla zřízena zákonem o ČTK č. 517/1992 Sb., jako následnická organizace Československé tiskové kanceláře (ČTK nebo „Četka“).
Česká tisková kancelář má rozsáhlou síť odboček v České republice a zahraniční zpravodaje v hlavních centrech Evropy a v USA. Zpracovává také zprávy světových agentur jako např. Reuters. ČTK má kolem 400 zaměstnanců, z toho 230 redaktorů a reportérů ve slovním zpravodajství, 50 v obrazovém. Její multimediální produkce zahrnuje slovní zpravodajství v češtině a v angličtině, obrazové a zvukové zpravodajství, infografiku a další servisy. Mezi služby ČTK patří například všeobecné zpravodajství z ČR a zahraničí, ekonomické zpravodajství, sportovní zpravodajství zpravodajství v angličtině, zpravodajství ve slovenštině nebo Mix – zajímavosti, styl, móda a společnost. Fotobanka ČTK obsahuje více než milion fotografií, které jsou rozděleny na fotoaktuality, fotoarchiv, kaleidoskop, ilustrační foto a módu.
3. Neperiodické publikace
Neperiodické publikace jsou upraveny zákonem č. 37/1995 Sb. o neperiodických publikacích. Neperiodické publikace jsou rozmnoženiny literárních, uměleckých a vědeckých děl, které jsou určené k veřejnému šíření a jsou vydávány jednorázově, popřípadě nanejvýš jednou ročně anebo po částech i častěji. Veřejným šířením se rozumí zpřístupnění neperiodické publikace neurčenému okruhu osob.
Neperiodická publikace musí obsahovat tyto údaje: název díla, jména autorů, a obchodní jméno a sídlo nebo jméno, příjmení a trvalý pobyt osoby, která neperiodickou publikaci vydala, to je vydavatele. Dále musí obsahovat rok prvního vydání, u přeložených děl jeho původní název, označení nositele autorských práv a obchodní jméno a sídlo nebo jméno, příjmení a trvalý pobyt osoby, která publikaci vyrobila.
Ministerstvo kultury vede evidenci vydavatelů neperiodického tisku. Vydavatel musí oznámit ministerstvu svou činnost, a to nejpozději do 30 dnů ode dne vydání první publikace. Z toho vyplývá, že vydavatelská činnost je založena na evidenčním principu.
